Historie

SK SPARTAK Příbram byl založen v roce 1894. Klubové barvy jsou červená a černá.
Tímto datem založení se stává 5. nejstarším fotbalovým klubem v České republice (starší je jen SLAVIA Praha, SPARTA Praha, Plzeň a Kolín). Je následníkem oddílů SK Horymír, STAR a AFK Horymír.



Oddílem prošli tisíce hráčů a stovky trenérů. Nejslavnější jména v jistorii oddílu jsou Josef Bican a Oldřich Nejedlý, kteří po určitou dobu trénavali A mužstvo. Prvním dochovaným utkáním je zápas se studenty z Dobříše. Na okrese Příbram i v kraji je bezesporu nejstarším fotbalovým klubem.  Pouze o jeden rok starší je legendární pražská Sparta. SK Spartak navazuje na dlouholetou tradici předválečných klubů – SK Horymír, STAR a AFK Horymír. Kluby, které hlavně v první polovině minulého století patřily k předním celkům na Podbrdsku, hrávaly kvalitní fotbal za velkého diváckého zájmu.

V minulosti se v dresech těchto klubů vystřídala plejáda znamenitých fotbalistů, např. Vondra, Jeník, Agler, Pičman, Hájek, Štípek (mistr světa ve stolním tenise), Bašta, Batelka, Hudeček, J. Machuta, Tůma, Rada, K. Burda, E. Míka, Maršík, Hampejs, Nedvěd, Podšer, Bartoš, V. Havelka a mnozí další. U trenérského kormidla se vystřídali i nejslavnější útočníci v dějinách československé kopané – Josef Bican a Oldřich Nejedlý a také František Hampejs fotbalista pražské Slavie. Na Spartaku vyrůstal Josef Csaplár, který se stal s Libercem  ligovým mistrem a v současné době je trenérem českých reprezentantů do 17 let. Vyrostla zde i celá řada fotbalistů, kteří se uplatnili, či uplatňují v ligovém fotbalu: Žemlík, Drahokoupil,  Pihávek, Pazdera, Mašek a J. Mišun, a také v národních ligách: Brenning, Škvára, Lžičař, Šach, Šlehofer, Rychlý, Staněk, Staroba, P. Mišun, Klička, Kilián, Bodnár, Kotrbatý, Lantora, Havrlík, Smejkal a T. Macek.

 Největších úspěchu dosahovalo mužstvo Horymíru ve čtyřicátých letech, kdy hrávalo divizi. Dalším mezníkem byla padesátá léta, kdy již pod názvem Spartaku zavítalo do Příbrami národní mužstvo Etiopie. Utkání se hrálo za obrovského zájmu  a přihlíželo mu rekordních 5.000 diváků. Na Spartaku se představilo i národní mužstvo Quineie, polské ligové mužstvo Baltyk Gdyňa, AIK Stockholm, Baník Ostrava apod.  Kardinální chybou vedení Spartaku - bylo v těchto letech - odmítnutí lákavé nabídky funkcionářů Jáchymovských dolů, kteří do Příbrami přišli z Jáchymova a nabízeli Spartaku sponzoring. Ti však chtěli zůstat pod tehdejší Calorií Příbram a vše odmítli. Tuto nabídku naopak s povděkem přijali činovníci Baníku, kteří tehdy hrávali okresní přebor a starali se o ně převážně Rudné doly. O osudu Spartaku bylo na dlouhá léta rozhodnuto. Okolo čtyřtisícovek diváků chodilo tehdy na populární derby s Baníkem či Dobříší v šedesátých letech. Nadějnější vyhlídky předznamenávali výborní dorostenci, kteří v roce 1968 skončili v dorostenecké lize na druhém místě o pouhý bod za Duklou Praha. Škoda, že tento dorost se nepodařilo udržet pohromadě. Klíčoví hráči byli rozebráni. Šach se  Lžičařem odešli na Litavku, kde se přidali ke svým předchůdcům Brenningovi a Škvárovi a společně s nimi hráli národní ligu v tehdejším Baníku Příbram. Rychlonohý Žemlík odešel do ligového Kladna. Kdyby se tyto fotbalisty podařilo udržet, mohl hrát Spartak též národní ligu. A tak částečným úspěchem Spartaku byl postup do krajského přeboru v roce 1965, kam postoupil společně s Baníkem Příbram a RZ Dobříš. O postup se zasloužili hráči: Hadraba, Dvořák, Bejček, Brenning, Bacík, Korčák, Hulínek, Riegel, Ziovský, Kolín, Troller, Zeman, Brečka, Kubát, Procházka, Junek. Tato soutěž se hrála do roku 1972, kdy se sestoupilo. Chloubou Spartaku byla dorostenecká a žákovská družstva, kde se plně rozvinul nezměrný elán a trenérské schopnosti Josefa Máry. Jeho práce začala přinášet ovoce hlavně u žáků, kde udivovala čtveřice  – Csaplár, Drahokoupil, Pazdera a Pihávek, kteří to později dotáhli až do ligových mužstev.

V soutěžním ročníku 1975/76 se podařilo Spartakovcům postoupit zpět do krajského přeboru. To trénoval mužstvo Josef Hadraba a hráčský kádr tvořili  tito fotbalisté: Cimbaloš, Bartoň, Šejna, R. Burda, V. Kareš, Jar. Mašek, Šach, Durdil, bratři J.a M. Šindelářové, Šlehofer, Zd. Míka, Šmíd, Šmatlák, Kvapil, Šneberger, Farkaš, Horešovský, Snopek, Štefan, Hadrava. Co bylo v tomto období důležité, že se konečně fotbalisté dočkali travnaté hrací plochy. Svěřenci trenéra Máry skončili na mistrovství Čech a Moravy na pátém místě v kategorii starších žáků. O historický úspěch v žákovské kopané se zasloužili: Bodnár, Králíček (současný šéf klubu), Mišun, T. Hájek, Klopot, Jeništa, Půlkrábek, D. Straka, Csaplár, Jech, Miko, Lexa, Brůček, Petrus, Mezera, Kymla a Podruh.

Bratři Šindelářové společně se Šachem a Pazderou excelovali i v sálové kopané, kdy byli dokonce reprezentanty ČSSR.
Nebývalou věrnost klubu osvědčil Jiří Tůma, který začínal s fotbalem již jako žák v roce 1940. O dva roky později již jako šestnáctiletý mladík nastoupil poprvé za A mužstvo, kde hrál až do roku 1961. Byl pojmem příbramské kopané a i přes lákavé nabídky zůstal Spartaku věren. V letech 1956 až 60 pod vedením trenérů Hampejse, Bicana a Nejedlého hrávalo na Spartaku opravdu kvalitní mužstvo, a jen nevraživost v samotném městě zabránila postupu do divize. Nejlepší hráči tohoto týmu byli různými opatřeními převáděni na Litavku, kde se budoval v okresním přeboru mančaft, který v pozdějších letech a prakticky dodnes kraluje v příbramské kopané. Jiří Tůma byl po dobu 21 let oporou týmu a ještě při aktivní činnosti od roku 1951 dělal sekretáře klubu až do roku 1991. V současné době je stálým návštěvníkem při mistrovských zápasech.

Další sestup z krajského přeboru následoval v roce 1981. Mnoho fotbalových příznivců nechápalo, proč došlo k tak velkému poklesu výkonnosti u tak zkušeného hráčského kádru. Příčin bylo několik, ale zřejmě tou největší byl odchod dlouholetého kanonýra Vaška Šlehofera do TJ UD Příbram. Toho ve střelbě nedokázal nikdo nahradit. Hodně se čekalo od navrátivšího Lžičaře, který však hodně ztratil ze svého talentu a Spartaku mnoho nepomohl. Velkou ztrátou byl i odchod dlouholetého trenéra Josefa Hadraby, kterého nahradil Josef Mára, ale ani jemu se nepodařilo dát do pořádku propadající se mužstvo.Zkušení hráči společně s mladíky nedokázali vytvořit partu, která by táhla za jeden provaz.

Událostí jara 1982 byl dvojnásobný start pražské Sparty na Spartaku. U příležitosti přestupu Dana Drahokoupila, který z hostování v TJ UD Příbram odcházel do Sparty, bylo dohodnuto, kromě finanční náhrady, že na Spartaku sehraje přátelský zápas kompletní celek Sparty a také se uskuteční utkání starých gard. Na Spartaku se po dlouhých letech sešla větší návštěva. V zápase prvních mužstev nastoupila Sparta v sestavě: Houška, Koubek – Bielik, Drahokoupil, Straka – Ščasný, Caudr, J. Jarolím, J.Chovanec, Bílek, Orgoník – Vojíř, Kabyl, Kotál. Trenérem mužstva byl Vl. Táborský. Stará garda nastoupila v sestavě: Dyk – Vojta, Sykyta, Kokta, Gůra – Migas, Tichý – Kára, Gögh, Nevrlý, Hladík, Fr. Chovanec.

Další historie osmdesátých let není již tolik zajímavá. Spartak se celé desítileté období držel v I.A. třídě. Předsednické křeslo v tomto období držel Karel Kyttler. Za jeho působení se vykonal na Spartaku obrovský kus práce při obnově areálu a při výchově mládeže. Určitou jeho chybou bylo, že nebral v úvahu názor některých členů výboru nebo trenérů, což někdy vytvářelo napjaté vztahy v klubu. Přesto se dá říci, že jeho klady vysoce převyšovaly zápory. Bohužel se jej nepodařilo vrátit zpět do spartakovského kolektivu. V dalších letech výrazně chyběla jeho osobnost. Obdobně se na Spartaku tápalo i počátkem devadesátých let. To se na Spartak vrátil po dlouhých letech bývalý výborný útočník Škvára v roli trenéra. Čtyři roky trénoval v národní lize na Litavce, a tak se od něj čekalo, že Spartak patřičně pozvedne. Opak byl pravdou. Za jeho působení se dokonce spadlo do I.B. třídy. V roce 1994 slavila spartakovská obec 100 leté výročí založení klubu. V restauraci Sebastopol  si dali dostaveníčko ti, co tvořili dějiny v klubech Horymír a Spartak. K významnému jubileu, sto let od založení kopané  se sešlo 130 příznivců dříve tak populárního klubu. Setkali se fotbalisté současní, ještě nedávní, ale i ti už dříve narození, kteří zavzpomínali na první krůčky v klubu.V roce 1995 ze změnil název a klub se vrátil k názvu Horymír. Pod tímto názvem se mužstvo vyhrabalo z I.A. třídy až po příchodu ing. Vladimíra Králíčka, který nastolil v klubu jasná pravidla a začalo spartakovské obrození. K mužstvu přišel ambiciozní trenér Josef Csaplár a v soutěžním ročníku 1999/2000 se podařilo vykopat I.A. třídu. Do nové sezóny se nastoupilo pod staronovým názvem SK Spartak Příbram. Starší fanoušci byli touto změnou dokonale zaskočeni, ale ze života víme, že každá změna má své příznivce  i odpůrce.Na trenérském postu vystřídal Csaplára další bývalý odchovanec Zdeněk Staroba. V roli hrajícího trenéra se mužstvu dařilo  a svádělo boj o postup do krajského přeboru s výborným celkem Ovčár, kam přešel kompletní hráčský kádr třetiligového Mělníka, který postoupil na úkor Spartaku. Bohužel trenér Staroba ze Spartaku odešel, někteří hráči odešli do Milína a nadějné mužstvo bylo rozprášeno.

Více sil bylo věnováno přestavbě stadiónu. Dá se říci, že rekonstrukce spartakovského areálu se dokonale vydařila a areál se v současné podobě musí každému líbit. Další z priorit je věnována záslužné práci s mládeží. Podařilo s k výchově mladých adeptů přivést zkušené trenéry: Kundráta, Bodnára, Čermáka a další. Velká pozornost je věnována přípravkám. Každoročně se uskutečňuje camp Jana Bergera po starostlivým vedením paní Dany Bodnárové.
1894 ....... 2018 © skspartak.cz
webdesign | websystem | KAO.cz