Josef Bacík

Josef BacíkSíň slávy

...  uveden do síně slávy v roce 2013
Josef Bacík se narodil v neděli 31. října 1943, kdy se hrálo populární derby : Horymír versus SK Příbram. Velkou část svého dětství věnoval fotbalu. V dětství mu otec fotbal zakazoval, protože vlastnil zahradnictví, kde pracoval i po znárodnění. Otec prostě chtěl, aby mu syn na zahradě pomáhal a neplýtval zbytečně silami při honbě za kulatým nesmyslem. I přes přísný otcův zákaz se za pomoci matky, přihlásil do žákovského celku Spartaku, kde hrával v útoku. Jeho prvním trenérem byl obětavý Tonda Hudík, který byl pro mladé adepty fotbalu velkým pojmem.
Kamarádů v té době měl dostatek. Kluci ze Sabáku nehráli jenom fotbal, ale provozovali i lehkou atletiku, nohejbal, volejbal, ping-pong, cyklistiku a v zimních měsících hrávali lední i bandy hokej. Na Svaté Hoře se pokoušeli i o lyžování. Rozhodně jejich všestrannost měla něco do sebe. Ze sabácké líhně vyrůstali zdatní fotbalisté - Hulínek, Troller, Škvára, Lžičař, Kareš, bratři Kožíškové, Holický, Veselý a mnozí další. Vyrůstal zde i známý automobilový závodník Vašek Blahna, jehož otec hrával za Horymír Příbram.
Pepík Bacíků ve fotbale nijak zvlášť nevynikal. Dotáhl to pouze do krajského přeboru. V roce 1965 se podílel na postupu Spartaku do krajského přeboru. Ve svých 22 letech po těžkém zranění kolene (zpřetrhané kolení vazy) s fotbalem téměř skončil. Nesměl nohu příliš zatěžovat, a tak přešel do rezervy, s kterou v roce 1967 vykopal I.B. třídu. Stejnou soutěž hrál i za Podlesí, kam na podzim roku 1969 přešel. Po roce se vrátil a více než rok trénoval na Spartaku žáky. V roce 1971 odešel do Narysova , ještě s dalšími hráči Spartaku - Trollerem, Tuháčkem, Procházkou , Kožíškem a Štefanem ještě pět let tam hrál okresní přebor.
Začátkem sedmdesátých let začal pracovat na Uranových dolech, kde byli soustřeďováni fotbalisté TJ UD Příbram. Nejprve tam dělal ekonoma, posléze od roku 1980 vedoucího těžby. Právě na úseku těžby, byli ponejvíce zaměstnávani fotbalisté. Dlouho se bránil přejít na Litavku, ale nakonec podlehl nátlakům a do výboru TJ UD přešel.Jeho působení v konkurenčním klubu vyvolávalo negativní reakce. Na Spartaku hodně kamarádů ztratil a na Litavce je těžko získával. Nakonec tam strávil dlouhých 18 let, posledních osm let tam vykonával dokonce funkci předsedy klubu. Zažil tam postup do druhé celostátní ligy a další léta v národní lize. Na Litavku za lepším fotbalem odcházeli i výborní hráči Spartaku - Brenning, Škvára, Šach, Lžičař, Csaplár, Drahokoupil, Pihávek, Mišún, Pazdera, Staněk, Staroba a i Vašek Šlehofer.
Na konci roku 1992 jej přemluvil jeho dávný kamarád Pepík Škvára, který v té době trénoval Spartak, aby se vrátil a pomohl Spartaku na vzestupu, což se mu však již nedařilo. Škvára po sestupu do I.B. třídy v roce 1993 odešel, ale Pepík Bacík zůstal a nechal se v roce 1995 přemluvit a začal dělat předsedu klubu. Za dobu jeho předsedování se přejmenoval Spartak na Horymír, ale začátkem nového století se vrátil název zpět na Spartak. Dá se říci, že dobrým jeho činem bylo sepsání fotbalové historie do knihy "Fotbalová pouť Příbramského Horymíru" a také podílení při zajišťování výročních oslav při 100, 105, 110 a 115 jubilejních letech . Za svou dlouholetou, především funkcionářskou činnost, byl navržen při jeho výročí sedmdesáti let k uvedení do spartakovské Síně slávy.
1894 ....... 2018 © skspartak.cz
webdesign | websystem | KAO.cz